Den 1.

21. června 2016 v 13:46 | Aneta
AUPAIR VE ŠVÝCARSKU
DEN 1
20. 6. 2016
Vstávačka ve 3, umírám.
Lubošek nanosí do auta věci včetně dvacetipětikilového kufru a o půl 4 můžeme vyrazit.
Do Pardubic dorazíme krátce před pátou. Koupím si jízdenku do Prahy a následuje velké loučení :D :*. Vlak má zpoždění asi 10 minut, tak jsem nervózní, ale nakonec přijede. Bohužel/bohudík dobrodružství může začít.


Do Prahy to trvá jen asi hodinu a čtvrt. V Praze mám strašné nervy, protože musím najít stanoviště, odkud jedou autobusy, paní na informacích taky není zrovna nejpříjemnější, ale nakonec slavím úspěch a dokonce se podívám na část pražského nádraží, o kterém jsem ani nevěděla, že existuje.

Tak a je to, kufr projde v pohodě a já se usadím na svém místě ve druhém patře autobusu. Cesta do Norimberka trvá asi 3 a půl hodiny, tak se snažím usnout, ale moc se mi to nedaří. Když vjíždíme do města, vytáhnu svoji malilinkou flaštičku s limetkovou vodkou na kuráž. S domněním, že je to slaďárna jako např. melounová vodka to do sebe kopnu, ale OUVEJ! Ona je to normální vodka! Fůůůj! To co mám v puse s námahou polknu a zapiju ale zbytek radši vyhodím :D.

V 11.00 jsem venku a jdu čekat na rodinku. Sraz máme v 11.15.
V 11.20 rozpoznávám blížícího se tatínka s dítětem, za chvilku dorazí i matka s druhým. S otcem jdu odnést kufr do auta s tím, že matka jde zatím přebalit malého. (Cože? On má ještě plínky? To neeeee. :D) Kufr tam s menším tlakem nacpeme, chvilku počkáme na ostatní a můžeme vyjet směr Bern!
Cestou uděláme dvě zastávky, jednu na pumpě ještě v Německu a druhou na odpočívadle ve Švýcarsku. Takové záchody jsem teda ještě neviděla :D.Nebyly však nijak smradlavé nebo špinavé, ale rodiče to okomentují s tím, že to jsou asi nejšpinavější záchody ve Švýcarsku, avšak u nás by se mohly vyrovnat i některým záchodům na pumpách :D.

I když jedem celou dobu po dálnicích a naše rychlost často dosáhne 170 km/h, tak cesta trvá víc jak 5 hodin. Kolem půl 6 dorazíme na místo. Otec mi pomůže s kufrem a ukáže, kde budu teď pár měsíců přebývat.

Bydlím ve sklepě, ó nééééé. Jedna z věcí, která mě zatím nejvíce zklamala. Divně to tu smrdí, je tu docela chladno ale hlavně TMA. Z toho mám deprese. Jinak si nemám na co stěžovat. Velká "postel", televize, vlastní koupelnička a záchod a vlastní vchod, který má také své výhody a nevýhody. Jinak mám ale možnost být samozřejmě v obýváku a kuchyni, což budu pravděpodobně využívat, protože ta tma mě štve.

Co se týče rodiny, tak jsou moc ochotní, hlavně tatínek, na vše co se zeptám mi obsáhle odpoví. Malý Simon zatím moc nemluví a když jo, tak španělsky, takže mu moc nerozumím, ale už umí vyslovit mé jméno JAAAAj. Pětiletá Clara se se mnou zatím baví německy a vypadá to, že si budeme rozumět.

Hlavní jídlo se tu jí navečer "po španělsku" tedy mnoho talířů a každý si nabere, jak dle své libosti. Byla jsem unavená tak jako snad nikdy, po čtrnáctihodinové cestě se ale asi není čemu divit.

Naštěstí jsem druhý den nemusela brzy ráno vstávat.

:)
 

St. Peter Ording a další

20. srpna 2013 v 10:28 | Aneta
V pátek 16.8. jsme byli v St. Peter Ording což je jedna z nejlepších pláží v Německu. Je u Severního moře a je to strašně obří. Byly tam takový ten bílý šum od velkých vln, což jsem nikdy neviděla, tak jsem si to užívala. Docela (hodně) mě mrzelo, že jsme tam přijeli dost pozdě večer a navíc byla docela zima a já si navíc zapomněla ručník, takže jsem se nekoupala a oni by do toho nevlezli už vůbec, ale ty vlny byly prostě boží!
Jinak ta krajina u Severního moře mě fakt dostává.. zelené roviny, ovečky, větrné mlýny, krása! Po hodince kterou mi věnovali k prohlídce pláže, zatímco seděli v jednom z těch plážových "domků" jsme se vydali na večeři, což bylo filé s bramborovým salátem. Nejdříve jsme šli pro pití do strašně přeplněné obří restaurace (my seděli venku pod slunečníkama) a pak pro jídlo a já zase poznala jeden nový vynález. Poručili jsme si tedy tu rybu, zaplatili a oni nám dali takové černé kolečko v průměru cca 10 cm, které červeně blikalo a šli jsme si na deset minut sednout ke stolu, když kolečko začalo houkat, což znamenalo, jídlo je hotový, pojď si pro mě :D... achjo. Co ty lidi nevymyslí :D. Simon byl unavenej, ukňouranej, takže se jídla ani dotokl, ale rodiče se zvládli o jeho porci hravě podělit, zatímco já jsem do sebe soukala svoji jednu porci. V jednom stánku pak Simonovi koupili Kreb (což je něco jako palačinka), já si dala na půl s Andreou, ale že by mě to teda nějak ohromilo se říct nedá :D. Jen jsem si dělala srandu, že Kreb je stejný jak Krebs, což znamená krab. A oni si naopak dělali srandu ze mě, že mě děsí a přijde mi nechutný mrtvej krab, který ho si jejich bratranec přivez od Severního moře a leží v květináči už asi měsíc.
V sobotu jsme byli v Haithabu, což je zrekonstruování části Vikingské vesnice, která tam dřív opravdu stála. To bylo taky zajímavé. I když už jsem myslela, že ty děti něčím přetáhnu. Pořád, pořád a pořád se musí hádat. Neskutečný! Navíc teď Andrea zavelela týden bez TV, což přispívá ještě k jejich větší "vystresovanosti," takže je to někdy fakt šílený.

Jednou jsem byla taky málem v Dánsku (Flensburg), docela mě štve že jen málem, protože to bylo pár set metrů, ale Simonoj se prostě nechtělo.

Jo a ze všeho nejlepší je Oma Rita (babička), což je fakt zlatíčko, minule mi dala 10 E, že to není moc, ale tak aspoň na zmrzlinu... bere (a nejen ona) mě tu jako vlastní

ps
• Děti tu chodí do školy všechny strašně "vystajlovaný" :D přijde mi, že rodiče je berou jako svoji výkladní skříň
• Vždy když jdeme do školy/ ze školy vidíme dělníci pracující na novém sportovním hřišti, i když pracující je silné slovo, protože povětšinou nic nedělají a jen postávají opírající se o lopaty, takže oproti ČR žádnej velkej rozdíl :D
• Na sekání trávy si tu najímají speciálního, já mu říkám Rasenman :D, který jim poseká ten jejich trávníček,... teda alespoň oproti tomu, co musím sekat doma je to jen trávníček :D. Zajímalo by mě, kolik mu platěj, že bych jim to klidně posekala i za polovinu :D....

Obvyklý den

20. srpna 2013 v 10:27 | Aneta
Tak jsem si říkala, že už bych fakt měla něco napsat :)...
Co mě tak napadá... :D
v rádiu tu hrají pořád dokola těch samých 10 písniček, takže to není žádná změna :D.
Jinak možná by vás zajímalo, co tu tak dělám, tak vám napíšu takový můj normální den.

6 mi zvoní budík, ale vstávám až v 6.14, bleskově se obleču, vyčistím zuby, namaluju a napiju se. V kuchyni na mě už čeká lísteček s tím, jaké housky mám koupit a penízky. Pak jdu do pekařství podle počasí a nálady buď pomalou či rychlou chůzí, nakoupím a za 10 min jsem zpátky doma. Pak následuje snídaně, která je asi jako jediná malinko hektická někdy. Pak se snažím něco poklidit (sklizení stolu vám zabere přinejmenším 10 minut :D), než bude 7.20 a pak se stavíme se Simonem pro Jule, která bydlí vedle a pak ještě pro Šarlotu, která bydlí taky pár minut odsud a jde se do školy, což je taky náročné, protože děti se buď strašně loudají, nebo ženou jak koně.
Po příchodu domů douklidím stůl a začnu připravovat oběd, abych pak měla klid. (Jakože oloupat brambory a tak - ty jsou tu mimochodem úplně mrňavý, takže loupat je je fakt něco.) Jinak nic náročnýho tu nevařím, třeba svíčkovou nebo tak :D Jednou jsem jen dělala smaženej květák, kterej rodičům docela chutnal, ale děti to nejedí. Pak teda většinou vysávám a to je nejčastěji všechno. Pak už mám až do 12.15, kdy musím Simona vyzvednout ze školy, zase klid. Při klidu buď spím, nebo jsem na počítači nebo nakupuju :D. Co mě překvapilo, tak to, že sprcháč tu stojí 14 korun a celkově je tu dregerka o dost levnější. Jinak tu platí docela velké sumy za to, že dítě chodí do školy a do družiny, což u nás není.
Co mě dostalo bylo kromě automatu na cigarety taky automat na kytky, normálně jak je automat na pití a sušenky, tak tady vám to vyprskne kytky, což je skvělý, protože v neděli je tu ve většině obchodů zavřeno :D.

Jinak včera jsem měla dost smrtelný šok, když jsem šla na záchod, co nejtiššeji, abych je nevzbudila (jsou tu straaaaašně vrzavý schody), no tak jdu nahoru k sobě, zavřu, otevřu okno a teď něco straaaaaašně hlasitýho začne houkat, já dostala úplně šok, co jsem provedla, a jestli nemám halucinace a co to je. Naštěstí to za chvilku skončilo, tak jsem to v posteli rozdejchávala, ale za chviku to začalo znova, tak jsem rozsvítila, a šla na chodbu, kde už naštěstí byl Michail, s tím, že to je alarm, kdyby hořelo, no to mě teda dostalo :D a že je to prý v Německu povinné a že se jim to stane zhruba 3x do roka, když tam vlítne smítko, nebo jsou už slabý baterky. Ale byl to teda vážně šok!
 


29. 7. - 2. 8.

2. srpna 2013 v 12:24 | Aneta
neděle
S El. u koní, nejezdila jsem, ale bylo to zajímavé, "její" kůň se jmenuje Eddie a je to fešák :D

pondělí
přijeli Diana (sestra An.), Ronnie a Kevin (děti) a to byl zrovna první (a zatím poslední) den, kdy jsem vařila... a zrovna hned pro 8 lidí :D, ale chutnalo jim to, tak dobrý.
Po obědě jsme jeli k moři, to bylo úplně boží, protože tam byly docela velký vlny, taky jsme si půjčili šlapadlo a to byla taky sranda, jak se to na těch vlnách houpalo a navíc to ještě mělo skluzavku, takže to byla fakt sranda. Taky jsem si nasbírala pár mušlí, tak to bylo fajn.
Jinak D. a rodinka jsou přátelští, hlavně děti, Ronnie je můj nejlepší kamarád :D.

úterý
byli jsme v Tolk Schau (já si pořád myslela, že to je Talk show, takže jsme moc nechápala, co se děje a co si mám vzít :D, protože mně bylo blbý ptát se, co je Talk show, protože to je jasný...:D) No to je něco jako pouť u nás, ale bez stánků a dechovky, vlastně jen lodičky, bobová dráha, různý atrakce jak maj na pouti, ale spíš pro menší děti, trampolíny atd. pro děti ideální, akorát bylo na prt, že my jsme tam přijeli až po obědě, takže jsme tam byli jen docela chvíli :/

středa
jeden z nejelpších dnů - skoro celej den bez Simonova kňourání! :D ráno jsme byli nakupovat, koupila jsem si boty za 10 E a tašku za 2 eura, docela výhodný :D... A pak jsme byli na okružní jízdou lodí, což bylo úplně nej nej nej nej nejlepšííí!! Jela i Oma Rita (to je největší zlato !), Oma Helga a Opa Artim, kterému ulítla čepice :D

Tag 4 - 8

28. července 2013 v 14:07 | Aneta

23.-26. 7. BERLIN

Poprvé jsem šla sama do pekárny pro housky :D. Bylo vidět, že prodavačka hned poznala, že nejsem zdejší, ale zvládla jsem to! :D P
Po snídani jsem jeli s M. a S. autem do Lübecku (cca 2 hodiny) a pak vlakem do Berlína (cca 2 a půl h.). Z nádraží jsme si to namířili přímo do Natašiného bytu, což je jejich známá. ***
Přijeli jsme někdy kolem 5 hodiny, takže jsme byli docela unavení, ale ještě jsme navšnítili Brandenburskou bránu (kde stála zeď, která rozdělovala východní a západní Německo), Reichstag - říšský sněm, kde dnes němeční politici vedou diskuze. Pak jsme viděli budovu, kde sídlí parlament a Angela Merklová (pokud si dobře pamatuju), kde se prostě "dělá německá politika". Ta budova je vtipná, protože vypadá jako Washingmaschine - pračka :D. Viděli jsme taky Fernsehrturm - televizní věž, kterou jsme ale nenavštívili.
Taky jsme zabloudili na Hauptbahnhof - hlavní nádraží, které vážně nechápu, je to na mě moc složitý, stejně jako S Bahn a U Bahn (tramvaje a metro - hromadná doprava) je to tam všechno strašně obří. Všude jsou lidi, kola, obchody a hlavně stromy, to se mi líbilo, Berlín má cca 25 tis. stromů celkem, je to úplně odelišné než třeba Praha - všude zeleň (což je celkově v Německu mnohem víc než u nás), mega stromů - zamilovala jsem si platany, nejkrásnější stromy ♥ :D.
Po straně každé ulice jsou obchůdky, kadeřnictví a hlavně restaurace, pekařství, kavárny... roztomilé
Taky jsme byli na Alexandrplatz, což bylo v minulosti nejvýzn. náměstí východního Berlína. A zrovna když jsme tam byli, tak tam byla nějaká holčina, která dělalal takový ty obří bubliny a děti po tom skákaly a chytaly je a bylo to fakt kouzelný.


Tag 3

27. července 2013 v 23:34 | Aneta
psáno 27. 7. 2013

Tag 3 už si moc nepamatuju, takže jen ve zkratce...

Ráno - sprcha, příprava snídaně, což znamená nanosit na stůl téměř vše co je v lednici, pití, pro každého nůž, hrníček, lžičky, talíře.... strašně moc nádobí :D. Pak jsme šli s Albi vyprovodit Simona do školy, což je cca 15, 20 minut cesty. Pak jsem vysávala schody a kuchyň ( mají to tak komicky rozkouskovaný). Pak jsme šli s Albi do města (do centra, což je taky tak 10 minut cesty) a moc se mi to tam líbí. Albi mi ukázala super obchody :) Ani mi nepřijde, že by to tu bylo nějak extra drahý, je to tu sice dražší než u nás, ale ne zase o tolik, jak co no. Pak jsme s A. vařily - špenát s nudlema (jo s nudlema, to jedí pořád, protože brambory jsou pro ně na přípravu moc těžký :D. Pak Simon dělal pokusy - Simon der Chemiker :D Jakože má zkumavku, vodu + kypřící prášek, zahrká a Explosiooooon :D :) a k tomu takový ty ochranný brýle, vážně vtipný haha. Pak jsme hráli x box, nebo jak se to jmenuje - vezmete si do ruky takový ovladač a můžete si vybrat ze spousty her, my jsme třeba hráli bowling. Ze začátku mi to moc nešlo, ale postupem času jsem na to přišla. Večer jsme jeli do místního přístavu, aaaaaaaaaaaaaaaa moře, lodě, krááása ♥ ^^. Andrea nám koupila zmrzlinu, vzala jsem si nějakou tvarohovou a ty byla vážně mmmmmm, mňamózní :D. Ještě před přístavem jsme byli ve zdejším chrámu, či kostele, či co to je :D a to je taky obříííí :) Je to takový jiný styl než u nás, ale líbilo se mi to, překvapilo mě, že tam měli normálně na zdi pověšenou loď, v kostele! :D Bohužel se tam nesmělo fotit :/.
Po večeři jsem podepsala svou au - pair smlouvu, kterou jsem si pořádně nepřečetla (ty blbko ! :D) takže nevím, jestli G. mám ještě dávat peníze za pojištění a vlak, nebo si to odečetli... Večer jsem šla za Albi do aupair room, a kecaly a smály se do půl 1 a bylo to úplně úžasnýýýý :). Sice ji znám teprve týden, ale je to moje spřízněná duše! Povídaly jsme si o všem, jako bychom se znaly roky :D.

Gute Nacht

Další články